Ten kdo očekává, že si počte o cestě kolem jezera, tak může klidně číst dál, neboť dodržím slib co tu nedávno padnul a poskytnu informace o cyklostezce B10 – Kolem Neusiedlerského jezera.

Mé odhodlání projet tuto cyklostezku mě hlodalo velmi dlouho, tak jak bylo popsáno v předcházejícím článku. Prospektů a map se mi sešlo plno ale dlouho nepřálo počasí. Veškeré odhodlání absolvovat okruh kolem jezera po ose z domova jsem zredukoval na přesun autem k jezeru s kolem na střeše. Vzhledem k tomu, že se mi naskytnul volný víkend v polovině srpna a byla příznivá konstalace i předpověď počasí jsem si řek „ teď a nebo nikdy“ !?!

V pátek po obědě hodil kolo na střechu, nakoupil proviant a vyrazil směr Neusiedl am See. Buď tady a nebo v sousedním Podersdorfu jsem předpokládal přenocovat. Variant bylo několik buď ve stanu v kempu, v autě případně sehnat nějaký penzionek. Všechny tři varianty jsou možné a ubytování se dá sehnat už od 20 E. Večer se pak připravil na druhý den v pobřežní restauraci v Neusiedlu am See.
V sobotu ráno, kdy se městečko sotva probouzelo, já po osmé hodině nasedal na kolo a vyrážel směrem k jihu po východním břehu jezera. Docela mě hned po ránu zarazilo, že ač jedu stezku kolem jezera, tak ho nevidím. Nezlepšilo se to na 95 % trasy. Nebýt asi tak pětimetrových rozhleden na cestě k Podersdorfu jezero vidět není. A kdo chce kouknout, musí zastavit a nahoře se může rozhlédnout. V tomto městečku, snad jako v jediném vede cyklostezka nedaleko pláže, která je oseta různými prolízačkami a atrakcemi pro děti, přistavy pro lodě, loďky šlapadla a plachetnice. Vstup na pláž je přes turnikety, které se odblokovávají až ve večerních hodinách. Je zde rovněž maják, který bylo vidět večer z Neusiedlu. Vyjetím z Podersdorfu odbočíte od jezera, které už cestou uvidíte jen z dáli.

Dál vede stezka přes Illmitz a Apetlon do Pamhagenu, kde se přejíždí do Maďarska. Mezi dvěma prvními vesnicemi vede ve skutečnosti stezka přímo, což je odlišné než je uváděno v mapách a tak dojde k několikakilometrovému zkrácení. Vzhledem k tomu, že je Maďarsko součástí Schengenu, je přechod do Maďarska opuštěn. Na 38. kilometru trasy tedy vjíždím do Maďarska. Jako mávnutím proutku dochází ke změně rázu krajiny a hlavně kvality stezky. Stejně tak značení cyklostezky je podstatně horší jako v Rakousku. Docela mě zarazilo, že ve vesnicích, které jsem Maďarskem projel, vede cyklostezka většinou vedle chodníku těsně vedle zástavby s tím, že pokud by někdo vystoupil ze vrat na chodník a nerozhlídnul se tak ho sejmete. Cestou Maďarskem se jede poměrně daleko od jezera, ale mezi osadami Balf a Fertorákos se vystoupe na nepatrnou výšinu, kde je vidět široký pás bažin a rákosí, no a v dálce několika kilometrů jezero, kolem kterého se jede.

Po absolvování cca 75 kilometrů se vracím zpět do Rakouska V prvním městečku Morbisch am See zastavuji a útulné hospůdce si dávám studené, točené. Mezi Oggau a Dannerskirchenem opět nereskeptuji značení cyklostezky a jedu nejkratší cestou. V podvečer se vracím do Neusiedlu am See. Dávám sprchu a spěchám skouknout západ Slunce do již zmíněné restaurace na pláži. Bohužel, protentokrát jsem ho nestih, ale přesto posezení a osvěžení i po západu poskytuje turistům neskutečně uklidňující pohled na usínající jezero. Druhý den ráno balím a vracím se do reality rodné hroudy.

Cyklostezka B10 Okolo Neusedl See je dle mého mínění frekventovanější než Podunajská stezka. Na rozdíl od prospektem avizující vzdálenosti 127 km, já najel 116 km díky tomu, že jsem si cestu dvakrát mírně zkrátil. Jede se po rovině po asfaltové, dostatečně značené stezce. V Maďarsku je kvalita povrchu nepatrně horší a rovněž je slabší i její značení. Pro toho kdo nemá mapu jsou v každém městečku informační centra, kde se dá mapa sehnat, případně se dá orientovat i podle map na informačních cedulích u cyklostezky. Jelikož je Burgenland zemí vína vede stezka poměrně často mezi perfektně udržovanými vinohrady. Počasí mi přálo, protože bylo celý den jasno a teplota okolo 30 °C. A protentokrát nevyšel vítr, protože bylo vidět, že vrtule, kterými je severní část jezera obseta měly pauzu. Byla to nenáročná projížďka, která je vhodná převážně pro cyklisty, kteří se nemusí ničit v kopcích s tím, že jedete jakoby kolem imaginárního jezera neboť jej z cyklostezky B10 vidíte hodně málo.

Beru tento článek, jako dodržení slibu z 1. dílu a popsal jsem kdy a jak jsem jezero objel. Jen s kým nepíšu. Byl to nezapomenutelně krásný výlet a návštěvu tohoto kraje můžu všem cyklistům jen a jen doporučit.

Aleš – FOFO Bike Team
www.fofobiketeam.ic.cz
16. srpna 2009