4.7.2007 
                -7.7.2007 
               1.den: Dne 4.7.2007 jsem vyjel z Krnova směr Náchod přes M.  Albrechtice, Zlaté Hory ( první zastávka 44km ), Mikulovice, Vidnava, Javorník (  druhá zastávka 13,00hod oběd 80km), Bílou Vodu, kde jsem překročil  hranici do PL, přes  dnes již   opuštěný přechod pro chodce a cyklisty. Pokračoval jsem po hlavní cestě  E67 směr Náchod přes Klodzko, Szcytna,(třetí zastávka) Duszniki Zdroj (čtvrtá  zastávka), Kudowa  Zdroj, Náchod. Tato  silnice nebyla tak frekventovaná, když Polsko ještě nebylo členem EU a kamionová  doprava byla omezena . Dnes je E67 hlavní tepnou a cyklisté zde nemají žádnou  šanci. Po této zkušenosti bych už nikdy po této silnici na kole nejel, nebo  jeto sebevražda. Párkrát jsem musel použít i příkopu jako únikovou zónu. Mohu  říct ,až jsem přejel hranici v Náchodě byl jsem rád, že tento úsek cesty  dopadl šťastně. 
              Ubytování jsem měl v ubytovně ČTK ( klub českých  turistů) za 164 Kč. asi 1km od hranic , kde jsem ukončil první den jízdy.  Počasí bylo uspokojivé i s protivětrem. Tato etapa měla 154km s prům.  rychlostí 21,2 km/hod.  
               2. den: 5.7. 2007 v 7,30 jsem vyjel směr Praha, ale  již v dešti a protivětru . Jel jsem směrem po E67/33 Česká Skalice, Jaroměř, č. 324  Nechranice,Nový Bydžov,Městec Králové (druhá zastávka 13,30hod oběd 83km), Opočnice,č.611  Poděbrady ,Sadská,Mochov( třetí zastávka), Zeleneč již předměstí Prahy,Vinoř,(čtvrtá  zastávka) Makovice,Ďáblice,Čimice, Bohnice konec etapy ( ale ne blázinec). Téměř celou etapu až do Poděbrad bylo proměnlivé počasí vítr  a déšť i slunce, tak určitě si dovedete představit jak jsem vypadal. Aby to nebylo  málo, tak těsně před Prahou asi 50km,kde jsem byl skoro suchý mě zachytl déšť  s kroupy a  bylo to znovu na ho….Po  malé zastávce jsem s úsměvem dojel k mé dceři v 19,30 hod. I když  jsem se snažil vyhnout  hlavním silnicím, ale provoz   kamiónu  a ostatní dopravy byl  silný i ve svátek  Česká republika je  s odstavnými pruhy  na tom lépe než  Polsko.Druhá etapa měla 164km  s prům.rychl. 19,1km/hod. 
              3. den: 6.7.2007 odpočinek  
               4. den: 7.7.2007 jsem již v 7,00  vyjel dle plánu ze slunečným dnem a s  větrem  v zádech směr Náchod, kde jsem měl  zamluven nocleh a v neděli pokračovat do Krnova, ale tak se nakonec nestalo.  Pokračoval jsem po silnici č. 611 do  Chlumce nad Cidl. ( druhá zastávka na benzině) až do Hr. Králové, kde jsem dojel asi v poledne a zde  došlo k změně plánu. Rozhodl jsem se pokračovat volně směr Krnov. Zapl jsem  navigaci a ta mě bez problému vyvedla z Hradce co nejrychleji na výpadovku  č.11. Dále již asi všichni víte, jaké města a obce musíte projet .  V Česticích  nedaleko Kostelce nad  Orlicí  jsem měl čtvrtou pauzu na  oběd  v 13,30hod 150km. Po pauze  jsem pokračoval  již přes kopečky do Vamberka, Žamberka, pak po silnici č.312 na  Pastviny (přehrada pátá pauza ) Mladkov, Lichkov, Králiky do Hanušovic (šestá  pauza 200km ). 
                V Hanušovicích   jsem udělal osudovou chybu, když jsem se rozhodl pokračovat dál. Mohl  jsem nasednout do vlaku směr Krnov přes Jeseník a byl bych  doma  
                v 21,00hod . Vydal jsem se  přes obec Kopřivná  do  Rapotína a odtud jsem pokračoval po silnici č.11 na Krnov.  V Sobotíně u restaurace Koliba jsem udělal  
                sedmou pauzu  . Následoval dlouhý výjezd na Skřítek, kde jsem již s menšími problémy dorazil již za šera a  tento kopec mne vyčerpal. Po dojezdu do Rýmařova jsem na benz. pumpě udělal  osmou pauzu s kávou. Chtěl jsem dojet do Krnova . 
                Rozsvítil jsem signální osvětlení a pokračoval dál. Úsek  Rýmařov – Bruntál  byl pro mne nekonečný,  nebo jsem cítil, že mi docházejí síly a s mým organismem není něco  v pořádku. 
                Dotlačil jsem kolo na nádraží a zjistil, že jede vlak na  Krnov ve 23,00hod. Cestou do Krnova se mi udělalo ve vlaku  nevolno a já musel v Milotocích n.O. vystoupit a čekal na rychlou pomoc. Ti po příjezdu mi natočili EKG a zjistili,  že můj tlak je mimo. (146/100). Po chvilce konzultace s lékařem mě  propustili a já s výpravčím stanice čekal na poslední vlak do Krnova. Můj  zdravotní stav se stabilizoval a mohl jsem v klidu v 01,00 hod. ráno z Krnového  nádraží dojet domů. Můžete si představit co následovalo,ale o tom někdy příště. 
  Chtěl bych všem  dobrodruhům říct, že už nikdy takovou cestu nepodniknu a jsem velice rád, že to  v celku dobře dopadlo. Jen závěrem ujel jsem ten den 280km. 
  Svatoslav Böhm,Krnov  
                  
               
                      
                 
                  
                 
  |