Vážení přátelé rekreační cyklistiky,
dovolte mi, abych vás seznámil s trasou mé letošní cyklodovolené, kterou jsem věnoval krásám Severní Moravy, Jeseníků, Hané, Drahanské vrchovině, Hostýnsko – Vsetínské vrchovině, Valašsku a Oderským vrchům. Celou trasu jsem rozdělil do čtyř základních a jedné doplňkové etapy. Obohatil jsem svého Maxíka, to je mé kolo zn. MAXBIKE ARAS 66TR, o nosič a brašny, vzal jen to nutné na pětidenní přežití a vyrazil vstříc dobrodružství.

Den první: Opava-Krnov-Nové Heřminovy-Kunov-Dětřichovice-Světlá Hora-Hvězda-Malá Morávka-Rýmařov-Stará Ves. Vzdálenost 90 km, převýšení cca 600m.
Ta první z nich začínala, kde jinde než v Opavě, kde od svého narození bydlím a v počáteční fázi vedla po dálkové cyklotrase č. 55 a po silnici první třídy č. 57 do města Krnova, kde jsem se poté napojil již na vedlejší komunikaci směr Brantice a Zátor. Těmito obcemi vede další dálková cyklotrasa č. 503. Byla to celkem pohodová část cesty až do Nových Heřminov, do kterých se ze Zátoru celkem rychle dostanete po silnici I. třídy č. 45. V Heřminovech, které byly dosti poničené při ničivých povodních v roce 1997 už nadobro opouštíme silnice prvních tříd a začíná nám ten pravý cyklistický jesenický ráj. Po cyklotrase č. 6073 jsem se tedy vydal smě Kunov, vstříc kopečkům a za Kunovem jsem odbočil na Dětřichovice, které mě tento den jako první s plnou zátěží na kole prověřily jak jsem na tom. Vyšlapal jsem tedy téměř 5 km stoupání na Kostelní vrch (697 m.n.m.) a poprvé uviděl vrchol nevyšší hory Moravy Praděd (1492 m.n.m.). Po chvilce odpočinku, kterou mi byl sjezd do Světlé hory, kde mimo jiné žil a trénoval náš nejlepší kůň Velké pardubické, ŽELEZNÍK, jsem se vydal po cyklotrase č. 6029 směr Suchá Rudná, kde najdete velké množství ubytovacích zařízení a možnosti občerstvení před dalším 12 km stoupáním na Hvězdu, nad kterou se asi ve vzdálenosti 1 km nacházel i nejvyšší bod mého putování a ten l ve vbyýšce 890 m.n.m. Po příjezdu na horské sedlo Hvězda jsem si hodinku odpočinul v restauraci „Na Hvězdě" při výborné česnekové polívce a mobilem ujistil rodinu a známé, že ještě žiji a nemusí se pouštět do oslav – můj černý humor. Po hodince „vegetu" jsem se spustil po cyklotrase č. 553 do Malé Morávky, kde lehce sprchlo až do Dolní Moravice a tam u hotelu „Avalanche" jsem odbočil doprava a pokračoval směr Rýmařov. Na této cestě jsem musel ještě překonat Moravickou horu, která se už nacházela na 80 km první etapy a vždy mi dá tak trošku zabrat. V Rýmařově jsem se poté napojil na cyklotrasu č. 6077 a svou první pouť zakončil výborných smažákem s hranolkama a tatarkou a třemi Holbami v motorestu ALBERT. Celá první etapa čítala bez mála 90 km a měla převýšení více jak 600 m, kdy jsem musel nastoupat 843 výškových metrů. Ubytování bylo zajištěno u mých sousedů, kteří mají Chalupu ve Staré Vsi, kde už na mě čekala teplá koupel, domácí bábovka a na večeři bramborové placky s domácím uzeným, no a nějaké to pivečko.

Den druhý: Stará Ves-Rýmařov-Sovinec-Haukovice-Žerotín-Pňovice-Náklo-Příkazy-Slatinice-Smržice-Plumlov. Vzdálenost: 170 km
Druhý den putování mě zavedl na Hanou a Plumlovskou přehradu a čekalo mě celkem pohodových 76 km, které ale v první části začalo stoupáním z Rýmařova na pod Stránský vrch po cyklotrasách č. 553 resp. 511. Po 511 jsem doputoval za nádherného ranního počasí a s větrem v zádech na hrad Templářů zvaný Sovinec, kde jsem si při focení této památky, udělal malou přestávečku a po následném prudším sjezdu a výjezdu na vrch Výhledy na mfě čekal jen krásný 7 km sjezd přes lázně Paseka do Haukovic, kde jsem opustil cyklotrasu č. 511 a pokračoval dál po silnici III. třídy směr Újezd a Žerotín po úplné placce a opět s mírným větrem v zádech. V Žěrotíně jsem poté odbočil na dvojku č. 446 směr Pňovice, kde jsem se napojil na silnici č. 44620, která je v úseku Střeň – Náklo cyklotrasou č. 6056. Před obcí Náklo jsem letmo navštívil zdejší přírodní koupaliště a po silnici č. 635 jsem směřoval do obce Příkazy, kde jsem podjel rychlostní komunikaci Olomouc – Mohelnice a polní téměř 4 km rovinkou jsem zavítal do obce Vojnice, která je takovou vstupní branou na prostějovské cyklotrasy. A zde jsem najel na cyklotrasu č. 6025 směr Těšetice, kde jsem přeskočil na cyklotrasu č. 6034 směr Luběnice, Slatinice. Byl to velmi příjemný úsek cesty s krásně upravenými obcemi a okolím, včetně možnosti velmi dobře dostupného občerstvení, které jsem, ale nevyužil, neboť se nade mnou začalo zatahovat a hřmění začalo řádit kolem mne. Ve Slatinicích můžete mimo jiné navštívit Léčebné lázně, které léčí akutní i chronické choroby pohybového ústrojí, stavy po operacích kloubních náhrad a po úrazech pohybového ústrojí. Nabízí ubytování i parkování v areálu lázní, plavecký bazén pro lázeňské hosty, relaxační pobyty a bylinkové páry. V této obci jsem naskočil na silnici II. třídy č. 570 směr Kaple a Smržice, kde jsem dorazil, těsně před bouřkou a zde jsem uvítal zastřešení zahrádky Restaurace „Na Kocandě", zde jsem našel útočiště a výbornou „Zelňačku". Po hodinovém odpočinku jsem ve Srmžicích ještě zabloudil, ale nelitoval jsem. Jednak jsem našel krásnou vilovou čtvrť a poznal pohostinství místních, kteří mi poradili jak se dostanu do Mostkovic resp. Plumlova. Takže jsem celkem v pohodě po posledních 10 km po silnicích III. třídy č. 37760 a 37761 a cyklotrase č. 5, která vede okolo přehrady, ukončil druhou etapu mého putování v kempu ATC ŽRALOK na břehu horní nádrže Plumlovské přehrady s názvem Podhradský rybník těsně pod zámkem PLUMLOV. Tachometr ukazoval necelých 170 km s průměrnou okolo 22 km i počasí se umoudřilo, takže jsem popapkal, opět ujistil všechny v Opavě, že jsem živ a zdráv a vyrazil do obce Plumlov a jeho zámek. K večeru jsem navštívil kempovou restauraci a protože další den byl dnem relativního klidu, tak padlo pár plzeňských orosených a nějaké ty panáčky prostějovské zelené.

Den třetí: Plumlov-Vícov-Přemyslovice-Kostelec na Hané-Plumlov. Vzdálenost 30 km
Třetí den mě již ve čtyři hodiny ráno začal budit nějaký nadržený pták či jeho stará a tak budíček byl velmi brzy. Po více jak dvou hodinách převalování jsem to zabalil, udělal ranní hygienu a vydal se do vsi pro snídani a denní tisk. Dopolední krásné lenošení jsem ukončil po jedné hodině odpolední, kdy jsem se rozhodl, že si trošku protáhnu hůlky a udělal jsem si menší 35 km okruh nad Prostějovem směr Plumlov-Vícov-Přemyslovice-Kostelec na Hané-Plumlov. Vyrazil jsem tedy po cyklotrasách č. 5 a 5031 směr Vícov a Ptenský Dvorek, krásná malebná krajina, ráj cykloturistů a chatařů, zvlášť oblast Strážiska a Růžova, do kterého začalo takové menší výživnější stoupání, kde na konci něj jsem dorazil do obce Přemyslovice. Zde jsem si lehce u jedné 10 Radegast odpočinul a pak pokračoval po cestě 2. třídy č. 366 směr Kostelec na Hané a Prostějov. Po 30 km příjemné jízdy, ale i nezvyklého horka jsem dorazil zpět na přehradu, kde jsem chutně a levně popapkal a udělal si odpočinkový večer a pomalu se chystal na zítřejší 90 km mučírnu, neboť hlásiči počasí slibovali teploty něco mezi 27 a 30° C.

Den čtvrtý: Plumlov-Prostějov-Kralice na Hané-Přerov-Bystřice pod Hostýnem-Hoštálková-valašská Jablůnka. Vzdálenost cca 90 km, převýšení 500 metrů.
Nemýlili se, ikdyž jim moc nevěřím. Po krásném probuzení (řvoucí ptáky jsem zřejmě zaspal) v 7 hodin ráno teploměr v kempu u vody ukazoval 18°C a modrá obloha a bezvětří nebylo pro mne to pravé ořechové. Proto jsem vyrazil na 3 etapu tak rychle, jak se jen dalo. Počátek byl velmi příjemný a celkem rychlý. Za pár minut jsem dorazil po široké cestě č. 377 a 150 s cyklopruhem do Prostějova, kde jsem se napojil na silnici III. třídy č. 3674 a 3676 směr Kralice na Hané, zdem jsem omylem odbočil na Bedihošť a přes Hrubčice se vrátil zpět do Kralic na Hané. Tam jsem konečně našel cyklotrasu č. 5042, po které jsem dojel přes Biskupce, Klopotovice, Rodokavy, Věřovany a Citov, až na předměstí Přerova do Dluhonic a správně řečeno až do Přerova, kde jsem si v samém historickém centru tohoto města udělal fotografickou přestávku u Musea a Památníku J.A. Komenského. Byl pátek kolem poledního a doprava začínala houstnou a i teplota již dosahovala 25°C ve stínu. Teklo ze mě jak z prasete před porážkou, ale to největší trápení bylo teprve přede mnou. A tím byla 22 km nekonečně dlouhá cesta do Bystřice pod Hostýnem po silnici II. třídy č. 150. Ta opravdu je krásně opravená, jelo se po ní celkem dobře, je to taková malá houpačka pořád jemně nahoru a dolů, ale v tom vedru a s Hostýnem před očima, který se ne a ne přiblížit, jsem si myslel, že s tím praštím. Nakonec jsem vydržel a v centru Bystřice jsem si dal hodinový oraz před 10 km stoupáním na Tesák po cyklotrase č. 5035 do výšky 697 m.n.m. Prvních 6 km je to pohoda až k hotelu Na Valaškách a kousek i za něj, ale pak se teprve ta potvora zvedne na 7 – 8% a ani lesní porost nad cestou Vás neuchrání před slunkem, které tam „pralo jak sedlák cepem". A opět jsem vydržel. Odměnou mi byl sjezd z Tesáku do údolí pod Troják a pak jen lehký výjezd k tomuto lyžařskému areálu, kde mi nabídli v místím hotelu výborný domácí hovězí guláš. Mohl jsem si jej dovolit, neboť mě čekal je 12 km sjezd přes Hošťálkovou a Ratiboř do valašské Jablůnky, cíle mé třetí etapy. Zde jsem se ubytoval v domě příbuzných a po večeři vyrazil na tři Radky 12°, protože jsem si je zasloužil. Trasa měřila více jak 90 km, s převýšením téměř 500 m a nastoupal jsem při nich 610 výškových metrů a tachometr již ukazoval 305 km.

Den pátý: Jablůnka-Bystřička-Podlesí-Nový Jičín-Kunín-Fulnek-Vrchy-Hradec nad Moravicí-Opava. Vzálenost 78 km
Ani poslední den mého putování mě počasí nezklamalo a jíž od rána to byla mírná výheň. Po vydatné snídani a doplnění tekutin jsem naposledy osedlal svého Maxíka a vydal se podél Bečvy po cyklotrase č. 501 a 6018 směr Opava, resp. nejprve směr Pržno, Miklůvka, Bystřička, Jarcová a Podlesí, kde jsem se napojil na silnici I. třídy č. 57, která mě vedla až domů. Možná se divíte proč? Proč jsem jel po jedničce. Takže 1. nikdy jsem zde na kole nejel, 2. chtěl jsem ji zmapovat a 3. byla sobota a nebyl tak velký provoz a také mi přál větřík, který mě tlačil domů. Po cestě jsem fotil jak v Novém Jičíně, tak hlavně jsem se těšil na Zámek Kunín, který je nově zrekonstruován a kde můžete v zámecké restauraci a zahradě, posedět a ve stínu stromů si odpočinout. Celou cestu z Nového Jičína až do Kunína můžete také absolvovat po cyklotrasách č. 5 a 6175, které jsou součástí mezinárodní trasy Greenways K-M-W a také v Hladkých Životicích, které budou přemostěny dálnicí Olomouc – Ostrava, můžete využít cyklotrasy č. 6131, která Vás bezpečně dovede až do Fulneku, kde můžete navštívit např. Zámek, kde také působil náš Učitel národů. Z Fulneku je to do Opavy „kousek", ale stojí před Vámi předhůří Oderských vrchů, pro motoristy známým táhlým, v zimě téměř nesjízdným stoupání do obce Vrchy. Po jeho výjezdu vás čeká jen malá houpačka přes Březovou a pak z Lesních Albrechtic krásný 8 km sjezd do Hradce nad Moravicí, který je znám svým Bílým zámkem a Červeným zámkem. Oba dva se tyčí nad údolím, kterým se klikatí řeka Moravice. A oba dva stojí na takové výživném kopci s více jak 13% stoupáním. Jako aktivní fotbalista a hráč TJ Brano Hradec nad Moravicí jsem si jej vyběhl mnohokrát, ale nikdy ne dobrovolně. Ale to se již blížíme k cíli celé mé Cyklodovolené 2007, zbývá jen 10 km do Opavy, kde mě čeká v hospodě „U Zelené lípy", pro ty starší „U Menšíka", sladká chladivá orosená odměna v podobě Opavské dvanáctky a né jedné.

Resumé:
Konečný stav tachometru se zastavil na 383 km, při kterých jsem nastoupal 2654 výškových metrů s převýšením téměř 900 metrů. Za pomoc při hledání tras děkuji serveru idnes. Byl to balzám na duši a psychický odpočinek a již nyní plánuji, co bude dál. Neboť letos jsem již zdolal dva největší krpály na Moravě, nejprve Lysou horu a pak i Praděd, takže uvidíme. Kolu a pivu zdar.

Autor: Petr Mazur- http://cyklo.bloguje.cz (Fotografie, cyklotrasy na Opavsku, Beskydsku, Jesenicku, vytvořené programem cyklotrasy.info)

Celou fotogalerii naleznete ZDE...