15.4.2006 
                První jarní kilometry 
              Pro 
                první jarní cyklovyjížďku si vybírám svoji oblíbenou a především 
                nenáročnou trasu Hradeckými lesy do Bědovických obor. Z Malšovic 
                se natřásám po rozsekané lesní asfaltce zvané Hradečnice (pozn.: 
                nyní už je na poměrně dlouhém úseku nový koberec, takže s natřásáním 
                je konec). Vypadá to, že na kolo vyrazila půlka Hradce – cyklistů 
                tu jezdí nepočítaně. Kousek za hájovnou „U Šraňků“ (neboli „U 
                Dvou závor“) předjíždím dědulu na ukrajině, či co je to za vehikl. 
                Co však najednou nevidím, dědula mě těsně před Bělečkem znenadání 
                dojíždí. To snad ani není možný … asi je, po pravdě, tryskem zrovna 
                nejedu. Musím se přece cestou kochat a občas něco vyfotit. Ten 
                dědek zatracenej mě ale nesmí předjet, to by byla ostuda – a tak 
                šlápnu do pedálů … dědula však zmizel stejně rychle jako se objevil. 
                Prostě záhada. Dneska to jede opravdu ztuha. Coapak kolo je v 
                dobrý kondici, ale se mnou je to horší. Pomalu se šinu k hájovně 
                „V Jamkách“, cyklistů znatelně ubývá. Dále pokračuju do Týniště 
                nad Orlicí. Projíždím kolem přírodní rezervace „Buky u Vysokého 
                Chvojna“ se staletými buky. V Týništi jsem trošku zmatená, ale 
                nakonec přejíždím celé město bez újmy na zdraví i na majetku. 
                 Kousek 
                za koupalištěm odbočuju vlevo na supr lesní asfaltku. Po té to 
                jede skoro samo. Taky je tu provoz skoro jak na Dunajské či u 
                Bodamského jezera (no, opravdu jen skoro). Cestou minu přírodní 
                rezervaci „U Glorietu“ a několik rybníčků. Před železničním přejezdem 
                míjím skupinku namakaných cyklistů. Zaujali mě natolik, že jsem 
                na přejezdu skončila málem na zemi. Naštěstí to ale dobře dopadlo. 
                Po chvíli vjíždím do Bědovických obor a vyhlížím bílé daňky. Odtud 
                už je to jen kousek do Třebechovic. Z Třebechovic jsem za chvilku 
                v Krňovicích, kde zastavuju u skanzenu Kapounka – zatím nic moc. 
                Dnes už toho mám celkem dost a tak volím nejkratší cestu k domovu. 
                Bolí mě záda a o zadku ani nemluvě. Alespoň jsem rozhejbala ztuhlé 
                klouby. Přes Běleč, kde je místní hospoda opět v obležení cyklistů, 
                a Svinary, spěchám do Hradce. Projížďka to byla skvělá, ale pro 
                dnešek už toho mám plné pedály. (50 km) 
              Itinerář: 
                Hradec Králové – „Hradečnice“ – Bělečko – Týniště nad Orlicí – 
                Bědovické obory – Třebechovice pod Orebem – Krňovice – Běleč – 
                Svinary – Hradec Králové 
                   
               |