Ideální 
                rychlost pro pohodu, vnímání okolí, výdej energie, přesuny na 
                delší vzdálenosti a optimální zvládání nebezpečí je jízda na kole 
                s bagáží. 
               1) 
                Popis cesty 
                2) Itinerář 
              Všechny potřeby, důležité k přežití ve volné přírodě, 
                včetně potravin na dva týdny si člověk uveze lehce na nosiči. 
                Umožní-li mu to ceny, nakupuje po cestě, většinou v supermarketech. 
                Nepotřebuje k tomu ani jazykové vybavení, pokud nenavštěvuje kulturní 
                a historické památky. Příroda je všude zajímavá, krásná, pro svou 
                pestrost a proměnlivost je stále co pozorovat a obdivovat. Nepohoda, 
                pokud není přímo mráz, se zvládá pomocí pláštěnky a šusťákového 
                oblečení. Pohoda, které je vždy přebytek, se pak prožívá s pocity 
                spokojenosti, mnohdy i nadšení a právě ta je zdrojem trvalých 
                příjemných vzpomínek a touhy po znovuopakování trasy. 
              A tak i přes varování usazenějších přátel a příbuzných 
                odjíždíme 2. září cyklobusem s Jendou do Tarvisia, na hranici 
                Itálie a Rakouska, odkud pojedeme po rakouských říčních cyklostezkách, 
                v ČR už pak jen po cyklotrasách až domů. 
              Po perfektních oddělených a zcela prázdných cyklostezkách, 
                kolem krásných čistých řek, jezer, bouřlivých peřejí v soutěskách 
                s bílými horami nad hlavou a přes Taury přes tři sedla s největší 
                výškou 1080 m.n.m. poznáváme neznámou krajinu a dál pak Dolním 
                Rakouskem po známých místech si připomínáme své první cesty touhle 
                přívětivou zemí. Spíme ve volné přírodě, jen jednou se dozvídáme 
                o existenci zákazu stanování ve státních lesích. Jinak absolutní 
                svoboda, žádné vyhánění ani nahánění, jen příjemní lidé, užívající 
                darů a krás krajiny, hor, rovin a vod. 
               Hranice 
                mezi Itálií a Rakouskem zmizela, připomíná jí pouze čára na kameni 
                na nové cyklostezce. Ta vede po bývalé železnici mezi Julskými 
                a liduprázdnými Karnišskými Alpami. Později najíždíme na Drávskou 
                cyklostezku, vedoucí po říčních březích i mezi vesnicemi s výhledy 
                na Julky a Karavanky nad hlavami. Příjemné koupání v přilehlých 
                křišťálových jezerech a tůních horských potoků, jen sama Dráva 
                měla trochu zelený nádech kalnosti. 
              Zkratka přes sedlo Schildberg, nádherný výhled 
                do dvou údolí a hor, sjezd na Lavant a po něm proti proudu k noclehu 
                na staré strašidelné pile. Ač dávno mimo provoz, dveře zabedněné, 
                po odbití půlnoci na místním kostele spustil duch pily cirkulárku 
                a šestkrát si musel latě přeříznout. Pak uspokojen svým činem, 
                dál nás nechal spát až do rána. Pokračování cestou bez lidí přes 
                sedlo Obdach a po řece Granitzen na další populární Múr. 
              Bystrá to řeka, zkouška síly proudu pod mostem, 
                plavky naštěstí zklouzly jen pod jednu půlku. Dál po proudu na 
                centrální síťovou křižovatku St. Michael na další řeku Liesing. 
                Nocleh za šrotem se změnou zvuků ranního budíčku – tentokrát bagr, 
                překládající železné hrudky. Dlouhá cesta údolím s koupáním na 
                sedle Schober v ledovém koupališti. Jen místní děti snesly to 
                co my. 
              Někdy se člověk splete a odbočí dříve, či v nesprávný 
                okamžik. Nadává si a chce se vrátit. Mnohdy ten omyl ale nabídne 
                zcela neočekávanou příjemnou krásnou trasu. Tentokrát jsme objevili 
                neskutečně kouzelné místo k noclehu, vysoko nad údolím Paltenu 
                s absolutním klidem a výhledy. Ani se nechtělo vstávat, když ráno 
                mlha zakryla dolinu. Stoupání do nejvyššího bodu naší cesty nás 
                ale zahřálo a atraktivní sjezd k další řece Enns teď otestoval 
                prozměnu naše brzdy. 
               Ačkoliv 
                řeka stále klesá, jedete po cyklostezce stále nahoru a dolu. Tu 
                skály, tu přehrada, tu soutěska hluboko pod vámi. Každým okamžikem, 
                každou zátočinou řeky se pohledy mění. Hory, stříbrné vlny, proud, 
                šumění, soutěska za soutěskou, osamocený kostelík, vojenský hřbitov 
                z 1. války. Slunce těžko proniká do hlubokého údolí. Až před Steyerem 
                vyjedete z hor, řeka se uklidní. Krásná upravená čistá města a 
                vesnice jste projeli, přitom jste nejeli nikdy dlouho přímo. Samá 
                zatáčka, mnohde se cyklostezka do strmých stěn vůbec nevešla, 
                vede tedy občas po silnici. 
              Jako všude v Rakousku je energie toků využívána 
                k výrobě elektrické energie. Některá díla jsou opravdovými unikáty, 
                jinde se zas po vstupu ocitnete v informačním centru, kde se o 
                přehradě a kaskádě dozvíte vše. Jednou se nám dokonce poštěstilo, 
                že nás informující technik elektrárny u Vallsee provedl celou 
                stavbou, plavební komorou, velíny i samostatnou místností běžícího 
                generátoru. To vše zcela zdarma, stačí jen projevit zájem. 
              Po Dunaji jsme jeli střídavě po obou březích, 
                říká se, že je to trasa pro rodiny s dětmi. Člověk ale může i 
                zde nabírat síly, vnímat prostor a kochat se hezkými stavbami 
                na březích, pozorovat plující nákladní i rekreační lodě. Při každém 
                projetí lze objevovat nové změny ke kráse, mnohde se objevují 
                volně umístěná umělecká díla. K nepoznání se třeba změnilo nábřeží 
                Tullnu, kde se zaměřili zejména na krásu a historii. 
               U 
                Stokerau otáčíme na sever a směřujeme po cyklostezkách a cyklotrasách 
                do Lednicko-Valtického areálu, dál přes Pohansko, cykloranč u 
                Boba na břehu Moravy, Mikulčice, Baťův kanál a přes Chřiby, Kroměříž 
                a Dub n.M. na Olomoucko. 
              Dva krásné týdny s ujetými tisíci kilometry se 
                zapsaly nevymazatelně do naší cestovatelské paměti, ačkoliv se 
                jednalo tentokrát pouze a "jen o blízké okolí domova". 
                Jsou však v našich záznamech i kratší příjemné cesty po naší vlasti, 
                přesto na ně vzpomínáme rádi. 
              Přejeme eventuelním "poutníkům na vážkách" 
                vzepření se veřejnému mínění a po rozhodnutí vyrazit, neméně krásné 
                zážitky a vzpomínky, jako třeba zde výše popsané. 
              Návodem 
                může být i nabídka na www.cajenda.cz, 
                která nás vždycky potěšila 
              Itinerář 
                cesty Rakouskem: 
                1. Do Tarvisia 1. cyklobusem Jenda. 
                2. Z Tarvisia, po cyklostezce-bývalé železnici přes Arnoldstein 
                a Finkenstein, jezero Faker na Drávskou cyklostezku. Po ní přes 
                Volkermarkt do Rudenu. 
                Z Rudenu přes sedlo Schildberg do St. Paulu na Lavantskou cyklostezku. 
                Po ní přes Wolfsberg , St. Leondhard na sedlo Obdacher 955 m. 
                Dolů po Granitzenské c. přes Obdach do Zeltwegu. na Múr. Po Múrské 
                c. přes Knittelfeld do St. Michael. 
                Odtud vzhůru po Liesigské c. na sedlo Schober 843 m.(Koupaliště). 
                Dolů po Paltenské c. kolem Triebenu doprava přes sedlo Nagel schmiede 
                1086 m. do Admontu na Ennskou c. Údolím Ennsu přes Hieflau, Altenmarkt, 
                Steyr, Enns k Mauthausenu na Dunaj. 
                Po Dunajské c. přes Walsee, Grein, Ybbs, Melk, Krems, Tulln na 
                přehradu Greifenstein. Odtud na sever přes Stockerau, Ernstbrun, 
                Mistelbach, Poysdorf, Valtice, Lednicko-Valtický areál, Břeclav, 
                Pohansko, Lanžhot, cykloranč U Boba na řeku Moravu. Po Moravské 
                cyklotrase přes Mikulčické vykopávky, Hodonín, a podél Baťova 
                kanálu přes Veselí nd Moravou, Staré Město, Sušici vlevo přes 
                Chřiby, Kroměříž a Tovačov do Olomouce. 
                Vzdálenost do Olomouce 960 km lehce za 14 dnů bez jediného nákupu 
                v cizině. 
              Pajda 
              Fotogalerie: 
                - Mezi 
                Drávou a Lavantem 
                - Ennskou 
                cyklostezkou 
                - Ennskými 
                Alpami po Ennsu 
                - Julkami 
                k Drávě 
                - Dunajská 
                v Tullnu 
                - Souběh 
                Ennské a Dunajské cyklostezky 
                - Ennskou 
                cyklostezkou prodej bez prodavače 
                - Soutěskami 
                Ennsu 
                - Svobodné 
                noclehy v Alpách 
               
                 
                 
               |