KALENDÁŘ

  POČÍTADLA
TOPlist
Dostupnost podle Monitoring-serveru.cz

CHARAKTERISTIKA TURISTICKÝCH REGIONŮ

1) VYSOČINA..................................................................... .Diplomová práce Lucie Hnikové (04.2006)
2) JIŽNÍ MORAVA
3) STŘEDNÍ MORAVA
4) SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO

5) KRKONOŠE
- 5a) Krkonoše ze sedla kola
- 5b) Dlouhé sjezdy

1) VYSOČINA

Zdejší zvlněný kopcovitý kraj s hustými lesy, roztroušenými rybníky a malebnými vesničkami nabízí jedno z
nejzdravějších prostředí a tudíž výborné podmínky pro aktivní odpočinek. Na zemědělských usedlostech se poměrně zdařile vyvíjí agroturistika.

Region také nabízí jedinečné kulturní a historické památky. Tři z nich najdeme i na seznamu UNESCO – zámek v Telči, kostel Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a ojediněle zachovanou židovskou čtvrť v Třebíči. Historickou perlou je ale i hrad Pernštejn.

V celé oblasti je dostatek málo frekventovaných silnic a značených cyklotras. Zdatní cyklisté dají přednost
náročnějším terénům Žďárských a Jihlavských vrchů. Na Žďársku vede Santiniho trasa spojující místa působení tohoto barokního architekta. Okolím atomové elektrárny Dukovany vede tzv. Energetická trasa, která nás seznamuje s unikátní přírodní rezervací Mohelenská hadcová step18) a rovněž nás zavede k nejstarší rozhledně na Vysočině, Babylonu na Zeleném kopci u Kramolína.

Regionem prochází mnohé dálkové cyklotrasy: Českomoravská trasa, Posázavská trasa, trasa Jeseník – Znojmo, trasa Jihlava – Český Těšín, Pražská trasa a česko-rakouská příhraniční trasa Greenways Praha – Vídeň.

2) JIŽNÍ MORAVA

Zdejší krajina nabízí pro každého něco. Síť silniček mnohdy s příznivým nenáročným profilem poskytuje rozsáhlé možnosti cyklistům. Ti zdatnější si mohou vybrat náročnější terény v národním parku Podyjí s více než 100 km cyklotras, CHKO Pálava, na hřebenech Bílých Karpat (vyhlášeny biosférickou rezervací UNESCO), Javorníků a Chřibů. Jižní Morava nabízí unikátní Moravské vinařské stezky, které propojují vinařské oblasti Moravy – projet se tak můžeme mezi vinicemi a sklípky a ochutnat zdejší víno. Z Brna zase směřuje mnoho tras do Moravského krasu. Tajným tipem je stezka romantickým údolím říčky Bobravy.

Čeká na nás také mnoho jedinečných památek jako např. zámek Vranov nad Dyjí, Lednicko-valtický areál (na seznamu UNESCO), který je možné projet celý na kole, hrady Buchlov a Bítov, bazilika na Velehradě, benediktinský klášter v Rajhradě.

Od května 2005 jsou vyznačeny Lichtenštejnské cyklostezky, které procházejí Lednicko-valtickým areálem a
dolnorakouským příhraničím. Spojují významné památky rodu Lichtenštejnů. Na Moravské straně projekt výrazně podpořilo město Břeclav.

Regionem prochází dálkové cyklotrasy Greenways Praha – Vídeň, Moravská stezka, Jantarová stezka, trasa Hradec Králové – Břeclav, a trasa Jihlava – Český Těšín. Díky poloze oblasti při hranici se Slovenskem a Rakouskem byly vytvořeny dva euroregiony. Spoluprací se Slovenskem vznikl euroregion Bílé Karpaty. Vinařský jih spolupracuje s rakouskou vinařskou oblastí Weinviertel.

3) STŘEDNÍ MORAVA

Region s přirozenou hranicí Nízkého Jeseníku, Oderských vrchů a Drahanské vrchoviny, jehož výjimečnost tkví především v bohaté folklórní tradici. Střední Morava ovšem nabízí i přírodní zajímavosti – Hranickou propast, nejhlubší propast v České republice, nebo chráněnou krajinnou oblast Litovelské Pomoraví. Mezi kulturně historické památky patří Kroměříž (na seznamu UNESCO), poutní místo na Svatém Kopečku, hrady
Helfštýn a Bouzov.

Převažující rovinatý terén přeje především nenáročné rodinné cykloturistice, pro horská kola jsou pak lákadlem
zalesněné vrcholky. Kříží se tu dvě moravsko-slezské dálkové cyklotrasy: Jantarová stezka a Moravská stezka, které jsou součástí projektu EuroVelo.

4) SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO

Místy zde najdeme doslova panenskou přírodu, což je příčinou poměrně velkého počtu chráněných území. V regionu jsou tři chráněné krajinné oblasti – Jeseníky, Beskydy a Poodří. Zázemí v podobě nádherné přírodní krajiny, ozdobené navíc zajímavou lidovou architekturou, zaručuje vynikající podmínky pro sportovní aktivity. Cykloturisté mohou křižovat region po 1500 kilometrech značených tras. Krajem prochází některé dálkové cyklotrasy: Jantarová stezka, Slezská magistrála, Beskydsko-karpatská magistrála, trasa Jihlava Český Těšín, trasa Jeseník-Znojmo a hranici regionu protíná i Moravská stezka. Významné jsou i mezinárodní okruhy v polském příhraničí – euroregionu Těšínské Slezsko. Další pěkné cyklotrasy vedou v okolí Frýdku-Místku, Poodří a v Nízkém Jeseníku. Mnohé cyklotrasy spojují technické památky, v okolí Ostravy se pak jedná především o staré doly a hornická muzea. Zatoužíme-li po návštěvě kulturně-historických pamětihodností, minout bychom neměli hrad Sovinec, Štramberskou trúbu a samozřejmě skanzen v Rožnově p. Radhoštěm. S krátkými cyklistickými výlety můžeme kombinovat i pobyty v lázních (Karlova Studánka, Lázně Lipová, Velké Losiny, Lázně Jeseník…). V poslední době láká k návštěvě cyklisty také "zapomenutý kraj" Osoblažsko, a to na nedotčenou přírodu a lehce zvlněný terén.

V oblasti Beskyd a Hrubého Jeseníku si přijdou na své zejména zdatnější cyklisté. Lysá Hora je spolu s Pradědem (naší nejvyšší horou, kterou je možno zdolat na kole) velice oblíbeným cílem cyklistů.

V tomto pohraničním regionu najdeme hned několik euroregionů, zajišťujících spolupráci s polskou a slovenskou příhraniční oblastí. Jedním z nich je již jmenovaný euroregion Těšínské Slezsko.

5) KRKONOŠE

Říká se, že Krkonoše jsou příliš vysoké, prudké a také chráněné na to, aby se zde dalo jezdit na kole. Krkonoše jsou sice vysoké hory a především přísně chráněný národní park, ale na kole se zde jezdit dá. A pro ty, kteří neholdují většímu převýšení se na jižním úpatí rozprostírá rozsáhlá podhorská oblast.

Na území národního parku se musíme řídit zákony a místními pokyny, což je z důvodu ochrany přírody v každém případě pochopitelné. Na druhé straně je zde však zatím ještě nedostačující nabídka pro ty, kteří by
hory chtěli navštívit. Kilometry vyznačených cest pro cyklisty sice přibývají, jejich poptávka je ale mnohem větší.
Také projekt Dlouhých sjezdů je jen minimem z toho, co by šlo i při respektování ochrany přírody nabídnout. Přesto jsou Krkonoše skvělým místem pro cykloturistiku.

Teprve od roku 2004 fungují i v Krkonoších cyklobusy, tzv. Krkobusy, které projedou tam a zpět celé Krkonoše.
V posledních letech cykloturisty podporují i provozovatelé lanovek a ve většině případů nabízejí přepravu bicyklů zdarma. U dolních stanic některých lanovek byly dokonce zřízeny půjčovny horských kol a horských koloběžek. Využít můžeme téměř všech lanovek v Krkonoších, s výjimkou lanovky na Sněžku, kde se z důvodů ochrany přírody vůbec nesmíme objevit.

Speciálně pro cyklisty byla v červnu 2001 zřízena 1. Krkonošská naučná cykloturistická stezka, která je vedena nejzajímavějšími partiemi Černé a Světlé hory. Délka celého okruhu je 16 kilometrů a celou stezku nás provází informační tabule.

5a) Krkonoše ze sedla kola

Svazek měst a obcí Krkonoše připravilo projekt Krkonoše ze sedla kola. Jeho cílem bylo zlepšit značení stávajících cyklotras, ale především přesunout pozornost cykloturistů z horních partií hor do podhůří a upozornit na další hezká a zajímavá místa v Podkrkonoší. Stávajících asi 120 kilometrů podhorských cyklotras bylo obohaceno o dalších téměř 200 kilometrů.

Rovněž došlo ke změně značení cyklotras na území Krkonošského národního parku. Klasické dřevěné tabulky
s čísly cyklotras byly doplněny plechovými žlutými směrovkami, které odpovídají standardnímu značení cyklotras po celém Česku.

Projekt Krkonoše ze sedla kola může přispět k oživení života řady obcí. Dále už záleží na každém podnikateli, jak bude umět využít příležitosti a nabídnout cykloturistům občerstvení, ubytování, odpočinek, půjčovnu či servis.

5b) Dlouhé sjezdy

Ve spolupráci se správou Krkonošského národního parku svazek měst a obcí vytvořil pro cyklisty projekt devíti
Dlouhých sjezdů. Cyklobusem a lanovkou se jednoduše necháme i s kolem vyvést co nejvýše a pak už si pouze užijeme dlouhou jízdu z kopce s nádhernými výhledy na Krkonoše i Podkrkonoší.

Na začátku vždy cykloturisté najdou speciální ukazatel s informacemi o daném Dlouhém sjezdu.

Vyjedeme-li lanovkou z Harrachova na Čertovu horu, čeká nás „Sjezd do kraje zapadlých vlastenců“ a „Za rozhledy západních Krkonoš“. Lanovka z Herlíkovic na Přední Žalý nás doveze k výchozímu místu sjezdu „Kam teče Labe“. „Po lyžařských trasách v létě“ můžeme sjíždět, použijeme-li lanovku ze Špindlerova Mlýna na Medvědín. Chceme-li si užít sjezd „K Malému Labi“, musíme nejdříve vyjet lanovkou ze Svatého Petra ve Špindlerově Mlýně na Pláň. Z Janských Lázní se kabinovou lanovkou dostaneme na Černou horu, kde si můžeme vybrat hned z několika sjezdů: „Sjezd pod Liškou“, „Černodolský sjezd“ nebo „Trutnovský sjezd“. Pro „Rýchorský sjezd“ je pak výchozím místem Horní Malá Úpa.

Diplomová práce Lucie Hnikové