V sobotu 1. října jsem dumal nad tím, že bych
si mohl někde se ženou vyrazit na kolech, protože to měla být
poslední teplá neděle tohoto roku. Nic mě ale nenapadlo kam,
aby se mi to líbilo, a aby se chtělo i manželce. A tak mi dobře
padlo, když mi zavolal bratr, abychom jeli k Neziderskému jezeru.
Chvíli jsem váhal že to je daleko, ale pak jsem neodolal a zavolal
mu že jedeme, a že ho obejdeme dokola. A tak jsme vyrazili.
Do Bratislavy jsem se dopravil (bez manželky, pro kterou to
bylo příliš dlouhé) na svém Ticu zhruba za hodinu, a pak o další
hodinu jsme už parkovali na neplaceném parkovišti (v Rakousku
běžné i v turistických oblastech) v Neusiedl am See, hned při
cyklostezce kolem Neziderského jezera. Jelikož se jednalo o
poslední teplou neděli, cyklistů zde bylo požehnaně. Čekalo
nás podle info na netu od 132 do 138 km po rovině, jen s mírným
zvlněním na maďarském území. Prvních 60 km nás čekal vítr do
zad, v síle 20km/h, takže jsme s lehkostí pokročily rychlostí
30km/h. Očekával jsem proto řádnou zabíračku v protisměru na
druhé straně jezera, ale v duchu jsem doufal, že pohoří Leitha,
tento S/Z vítr zmírní, takže to nebude take uštvané, a také
také bylo. Takže větrné podmínky mohu jen chválit. Celý den
jsem neviděl ani mráčku na obloze, teplota kolem 25 stupňů,
takže co víc jsme si mohli přát. Už jen nedostat defekt, či
jinou technickou závadu, a nemůže to být ideálnější. Všechno
nám vyšlo nejlépe jak se dalo, až na přejetý bratrův batoh koly
auta, který jsme jaksi zapomněli naložit, neboť byl ve tmě jakýsi
neviditelný. Nadskočením auta jsem šel podívat co to je a ejhle,
batoh. V něm bratrovy brýle a hlavně nový fotoaparát Lumix,
doprčic. Kontrola ukázala, že jsme měli štěstí v neštěstí, protože
foťák i brýle byly nepoškozené, hotový zázrak. Pokud bychom
ten batoh koly neprošli, tak by tam zůstal. Takže i toto dobře
dopadlo.
Na kolo jsme sedli asi o čtvrt na deset a sjely v cíli kolem
čtvrť na osm, takže jízda na deset hodin i s oddechovka. Na
tachometru jsem měl 132km.
Jídlo a vodu jsme si donesli s sebou. V neděli jsou obchody
v Rakousku zavřeny, takže pokud se nechcete stravovat v restauraci,
je to správná volba. Na maďarském území můžete najít mini potraviny,
které jsou otevřeny i v neděli. Poslední otevřené potravinky
(něco jako Unimobunka) jsme našli na konci obce Fertőrákos,
což je poslední vesnice před vstupem na rakouské území. Jen
tak pro srovnání: Pohár minerálky v restauraci 600F, a o pár
metrů dál v potravinkách litr a půl 130F. Tak si vyberte.
Jezero je během jízdy vidět minimálně, protože je obrostlé rákosem
na velké ploše. Jediná obec, která má přímý kontakt s jezerem
je Podersdorf. Něco o jezeře si můžete přečíst i zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nezidersk%C3%A9_jezero
Vyplatí se podívat na externí pobřeží rakouských městeček Mörbisch
a Rust. V Mörbisch jsem se i vykoupal, voda byla přijatelná.
Když už jsme u té vodě, tak zásoby pitné vody se dají doplnit
na plážích, do kterých je přístup mimo sezónu zdarma. Stejně
bývá voda i při některých odpočívadlech.
Takže pokud chcete příjemně strávit den cyklistikou v nenáročném
terénu, vykoupat se nebo pokochat kouzlem jezerních zón, je
trasa kolem Neziderského jezera na to stvořená. Už si na to
jen vybrat správný den a vyrazit. Přeji příjemnou cestu.
Více: http://cykloturistika.webgarden.cz/3-okolo-neziderskeho-jazera
Mapa trasy:
|