Ten
kdo očekává, že si počte o cestě kolem jezera, tak může klidně
číst dál, neboť dodržím slib co tu nedávno padnul a poskytnu
informace o cyklostezce B10 – Kolem Neusiedlerského jezera.
Mé odhodlání projet tuto cyklostezku mě hlodalo
velmi dlouho, tak jak bylo popsáno v předcházejícím
článku. Prospektů a map se mi sešlo plno ale dlouho nepřálo
počasí. Veškeré odhodlání absolvovat okruh kolem jezera po ose
z domova jsem zredukoval na přesun autem k jezeru s kolem na
střeše. Vzhledem k tomu, že se mi naskytnul volný víkend v polovině
srpna a byla příznivá konstalace i předpověď počasí jsem si
řek „ teď a nebo nikdy“ !?!
V
pátek po obědě hodil kolo na střechu, nakoupil proviant a vyrazil
směr Neusiedl am See. Buď tady a nebo v sousedním Podersdorfu
jsem předpokládal přenocovat. Variant bylo několik buď ve stanu
v kempu, v autě případně sehnat nějaký penzionek. Všechny tři
varianty jsou možné a ubytování se dá sehnat už od 20 E. Večer
se pak připravil na druhý den v pobřežní restauraci v Neusiedlu
am See.
V sobotu ráno, kdy se městečko sotva probouzelo, já po osmé
hodině nasedal na kolo a vyrážel směrem k jihu po východním
břehu jezera. Docela mě hned po ránu zarazilo, že ač jedu stezku
kolem jezera, tak ho nevidím. Nezlepšilo se to na 95 % trasy.
Nebýt asi tak pětimetrových rozhleden na cestě k Podersdorfu
jezero vidět není. A kdo chce kouknout, musí zastavit
a nahoře se může rozhlédnout. V tomto městečku, snad jako v
jediném vede cyklostezka nedaleko pláže, která je oseta různými
prolízačkami a atrakcemi pro děti, přistavy pro lodě, loďky
šlapadla a plachetnice. Vstup na pláž je přes turnikety, které
se odblokovávají
až ve večerních hodinách. Je zde rovněž maják, který bylo vidět
večer z Neusiedlu. Vyjetím z Podersdorfu odbočíte od jezera,
které už cestou uvidíte jen z dáli.
Dál vede stezka přes Illmitz a Apetlon do Pamhagenu,
kde se přejíždí do Maďarska. Mezi
dvěma prvními vesnicemi vede ve skutečnosti stezka přímo, což
je odlišné než je uváděno v mapách a tak dojde k několikakilometrovému
zkrácení. Vzhledem k tomu, že je Maďarsko součástí Schengenu,
je přechod do Maďarska opuštěn. Na 38. kilometru trasy tedy
vjíždím do Maďarska. Jako mávnutím proutku dochází ke změně
rázu krajiny a hlavně kvality stezky. Stejně tak značení cyklostezky
je podstatně horší jako v Rakousku. Docela mě zarazilo, že ve
vesnicích, které jsem Maďarskem projel, vede cyklostezka většinou
vedle chodníku těsně vedle zástavby s tím, že pokud by někdo
vystoupil ze vrat na chodník a nerozhlídnul se
tak ho sejmete. Cestou Maďarskem se jede poměrně daleko od jezera,
ale mezi osadami Balf a Fertorákos se vystoupe na nepatrnou
výšinu, kde je vidět široký pás bažin a rákosí, no a v dálce
několika kilometrů jezero, kolem kterého se jede.
Po absolvování cca 75 kilometrů se vracím zpět
do Rakouska V prvním městečku Morbisch am See zastavuji a útulné
hospůdce si dávám studené, točené. Mezi Oggau a Dannerskirchenem
opět nereskeptuji značení cyklostezky a jedu nejkratší cestou.
V podvečer se vracím do Neusiedlu am See. Dávám sprchu a spěchám
skouknout západ Slunce do již zmíněné restaurace na pláži. Bohužel,
protentokrát jsem ho nestih, ale přesto posezení a osvěžení
i po západu poskytuje turistům neskutečně uklidňující pohled
na usínající jezero. Druhý den ráno balím a vracím se do reality
rodné hroudy.
Cyklostezka
B10 Okolo Neusedl See je dle mého mínění frekventovanější než
Podunajská stezka. Na rozdíl od prospektem avizující vzdálenosti
127 km, já najel 116 km díky tomu, že jsem si cestu dvakrát
mírně zkrátil. Jede se po rovině po asfaltové, dostatečně značené
stezce. V Maďarsku je kvalita povrchu nepatrně horší a rovněž
je slabší i její značení. Pro toho kdo nemá mapu jsou v každém
městečku informační centra, kde se dá mapa sehnat, případně
se dá orientovat i podle map na informačních cedulích u cyklostezky.
Jelikož je Burgenland zemí vína vede stezka poměrně často mezi
perfektně udržovanými vinohrady. Počasí mi přálo, protože bylo
celý den jasno a teplota okolo 30 °C. A protentokrát nevyšel
vítr, protože bylo vidět, že vrtule, kterými je severní část
jezera obseta měly pauzu. Byla to nenáročná projížďka, která
je vhodná převážně pro cyklisty, kteří se nemusí ničit v kopcích
s tím, že jedete jakoby kolem imaginárního
jezera neboť jej z cyklostezky B10 vidíte hodně málo.
Beru tento článek, jako dodržení slibu z 1.
dílu a popsal jsem kdy a jak jsem jezero objel. Jen s kým
nepíšu. Byl to nezapomenutelně krásný výlet a návštěvu tohoto
kraje můžu všem cyklistům jen a jen doporučit.
Aleš – FOFO Bike Team
www.fofobiketeam.ic.cz
16. srpna 2009
|