Při posuzování finanční náročnosti cyklostezek je nutné vycházet ze základního principu, že konstrukce cyklostezek byly navrženy nejen s ohledem na zatížení, druh dopravy, ale také na požadavky dotčených orgánů, jako jsou Povodí, či Správy CHKO.
Povodí mají velmi často požadavek na pojezd svých vozidel po těchto stezkách, aby mohly udržovat své hráze a čistit břehy, což zvyšuje náklady na stezku. V takovém případě je nutné je koncipovat jako víceúčelové komunikace (cyklostezka + účelová komunikace). Naproti tomu Správy CHKO mají většinou požadavek na nezpevněný povrch komunikace, což naopak snižuje náklady na stezku.

Při návrhu konstrukce cyklostezky se také bere v úvahu, zda budou po ní jezdit i in-linisté (pak je asfaltový-živičný povrch podmínkou) a jaké budou předpokládané intenzity pěších, cyklistů a in-linistů . To vše může ovlivnit šíři navrhované cyklostezky v rozmezí od 2 do 4 metrů. Parametry dané stezky ovlivňuje také ta skutečnost, zda je evropského, regionálního nebo místního významu.

Bylo by tedy chybou porovnávat mezi sebou náklady na výstavbu běžného kilometru stezky, neboť by se pak mohlo lehce stát, že by se porovnávala „jablka s hruškami“. Např. náklady mlatové stezky, bez obrubníků a bez budování zemního tělesa, se mohou bez problémů pohybovat pod 1 mil.Kč/km. Naopak u kvalitní živičné konstrukce, včetně zemního tělese se lehce dostaneme s náklady nad 5 mil.Kč/km.

POROVNÁNÍ CEN BYLO PROVEDENO V NĚKOLIKA ÚROVNÍCH, např.

1) Ceny cyklistických komunikací jsou stanoveny s využitím ceníků Ústavu racionalizace ve stavebnictví (URS), který vydává katalogové ceny, podle kterých se řídí rozpočtování.
Celkové investiční náklady tedy jsou součtem =
Stavební náklady + náklady na přípravu stavby + náklady na výkup pozemků

Stavební náklady - jsou závislé na uvažovaném povrchu komunikace a konfiguraci terénu. Veškeré inženýrské objekty jako jsou například mosty, lávky, opěrné a zárubní zdi, cenu cyklostezky navyšují, a proto je jejich cenu nutno vždy uvažovat zvlášť.
V normálních podmínkách, při obvyklé konfiguraci terénu, bez inženýrských objektů a při zvolení následující skladby stezky, jsou průměrné ceny (v cenové úrovni 2008) včetně obvyklých zemních prací, obrubníků, dopravního značení a za předpokladu vyhovujícího podloží následující:
A) cyklostezka s asfaltovým povrchem 810,- Kč / m2, při šířce 3,0 m tedy 2430,- Kč / mb.
B) cyklostezka s dlážděným povrchem 970,- Kč / m2, při šířce 3,0 m tedy 2910,- Kč / mb.
C) cyklostezka s nezpevněným povrchem 590,- Kč / m2, při šířce 3,0 m tedy 1770,- Kč / mb.
Další položky zvyšující cenu stavby:
Propustek plast. tr. s dláž. čely dl. 5 m - 35 000 Kč/ks
Mostek dřevěný dl. 10 m (těžký) - 450 000 Kč/ks
Lávka dřevěná dl. 5 m - 75 000 Kč/ks
Opěrná zeď betonová pr. v. 3,0 m - 20 000 Kč/m
Opěrná zeď gabionová prům. v. 2,0 m - 7 000 Kč/m

Jeden z posuzovaných projektů měl totiž v projektové dokumentaci navrženy o něco nižší, než uvádí ÚRS, aby obce měly šanci dosáhnout na evropské peníze. Ty sice obdržely, ale hned vzápětí se dostaly do druhého problému – firmy nechtěly za dané „nízké“ peníze stezku realizovat. Situace se sice vyřešila, ale jen za cenu určitých ústupků.

2) Další porovnání je možno provést s cenami cyklostezek, které v roce 2009 byly podány na Státní fond dopravní infrastruktury. Jedná se o přehled 47 projektů, kde průměrné náklady cyklostezky dosahují výše 1 910 Kč/m2 bez DPH (2 270 Kč včetně DPH). V daném výčtu pak byly vyřazeny ty projekty, které zahrnovaly extrémní náklady, jako např. výstavbu lávky přes řeku, kdy by náklady na m2 cyklostezky neúměrně vzrostly. Pokud si danou částku vynásobíme průměrnou šíří cyklostezky 3,0 m, dostaneme se na částku 5,73 mil. Kč/km bez DPH (6,81 mil. Kč/km včetně DPH).

Obrovský rozptyl nákladů na cyklostezky naznačuje namátkový průzkum 4 cykloprojektů:
Například nejnižší náklady jsou na cyklostezce u Karlštejna. Stávající konstrukce štěrkové cesty bude doplněna o vrstvu štěrkodrti průměrné tloušťky 100mm, která vyrovná nerovnosti a upraví příčný sklon. Vozovka bude opatřena krytem ze živice (ABS 50mm). Náklady na 1m2 cyklostezky dosahují výše 577,-Kč bez DPH.
Naopak nejvyšší náklady má úsek asfaltové cyklostezky v Kostelci nad Labem, kde náklady dosahují výše 1 946 Kč/m2 bez DPH a nebo dlážděná stezka v Dolních Březanech, kde náklady dosahují výše 2 041 Kč/m2 stavby.
Náklady mohou zvyšovat např. ochrana proti sesuvu svahu na cyklostezku, stísněné podmínky pro přepravu materiálu, různé zemní práce (např. vybudováná náspu apod.) Dané výsledky mohou svádět k domněnce, že naše cyklostezky jsou předražené. Ano je to možné, ale realita života ukazuje, že jsou to naneštěstí velmi reálné ceny.

3) Srovnání se zahraničím
Polsko
Coastal route (Jantarová trasa) - 3,2 km - 3 600 000 Zl. (0,267 M Eur/km2)
Pomorska - 1,1 km - 532 744 Zl (0,145 M Eur/km2)
J.Hallera - 4,5 km - 1 348 172 Zl (0,0117 M Eur/km2)
Německo
Údaje o výstavbě cyklostezek ležících na síti dálkových cyklotrasách Německa (1991 - 2006)
Celková délka nově postavených cyklostezek: 5860 km
Celkové náklady: cca. 1 Mrd EUR
Průměrné náklady na jeden kilometr:170 tis. EUR/km; jiné údaje hovoří o 190 tis. EUR/Km,
což odpovídá cca 4,9 mil. Kč / km.
Je třeba ale brát na vědomí, že v Německu se často cyklostezky na dálkových trasách budují v šíři 1,5 – 2,0 m. Proto i náklady na 1 kilometr vycházejí nižší

Detailní rozbor nákladů jednoho z projektů
- Cyklostezka Horní Počáply - Vliněves – Zelčín, (celkem stavební náklady bez DPH – 65 003 508,53 Kč)
Cyklostezka (včetně skrývky kulturních vrstev půdy a kácení dřevin): 18,64 km – 50 888 797,73 Kč
Objekty cyklostezky: 10 503 409,26 Kč
- přístupová cesta 2x – 1 397 285,6 Kč
- napojení na silnici – 501 493,96 Kč
- úprava 2 stávajících mostků – 488 408,71 Kč
- 4 mostní objekty – 3 000 288,18 Kč
- 2 gabionové zdi – 5 115 932,81 Kč
Dopravní značení: 278 252,81 Kč
Dané náklady se již nezapočítávají do ceny cyklostezky
Odpočívadla: 11 ks - 672 630,75 Kč
Terénní úpravy: 2 660 417,98 Kč
- ozelenění svahů tělesa cyklostezky – 2 994 909,66 Kč
- rekultivace ploch – 665 508,32

Náklady na 1m2 cyklostezky ……………. (910,-Kč bez DPH).
Pokud bychom brali jen samotnou cyklostezku, tak náklady by byly ještě nižší:
Samotná cyklostezka: 18,64 km - 47 558 899,12 Kč
Náklady na 1m2 cyklostezky ……………. (850,-Kč bez DPH)

Další podrobné rozbory nákladů najdete zde: www.cyklostrategie.cz/...

CO OVLIVŇUJE VÝBĚR TYPU A KONSTRUKCE CYKLOSTEZKY ?
Při jejím výběru typu jsme totiž často svázání zažitými představami o tom, jak má vypadat podpora cyklistické dopravy a jak má vypadat „kvalitní cyklistická stezka“. Na druhé straně cyklisté nejsou na tomto světě sami a musí se často o svůj prostor a své komunikace dělit s ostatními.
1) Dostatečná šířka silnice, či místní komunikace & vyhrazený cyklistický pruh
Častým nedostatkem na průtazích obcemi jsou nejčastěji předimenzované parametry (především šířky) jízdních pruhů pro motorovou dopravu - na úkor potřeb bezmotorových účastníků dopravy. Jedním z velmi funkčních řešení zklidňování dopravy v obcích je právě zřizování vyhrazených pruhů pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru.
Jedná se o velmi elegantní a málo nákladné opatření. Často bývá účinnější, než výstavba nákladné cyklostezky podél komunikace. Při častém křížení s jinými komunikacemi ji pak cyklista stejně nevyužívá a jede raději po silnici.
2) Cyklisté & in-linisté / chodci
Pokud chceme podporovat jak cyklisty, tak i in-line brusleni, asfaltovému povrchu se nevyhneme. Pokud se bude šetřit na šířce cyklostezky, v budoucnu se jistě objeví problémy se sdílením prostoru mezi cyklisty a in-linisty. A to ještě nepíšeme o chodcích, kteří si také žádají svůj prostor.
3) Cyklisté & vozidla Povodí (zemědělská technika)
Povodí jsou příznivě nakloněna rozvoji cyklostezek podél vodních toků, ale je nutné je koncipovat jako víceúčelové komunikace (cyklostezka + účelová komunikace), neboť je při opravě a údržbě břehových částí využívají i vozidla Povodí. Proto je požadováno, aby technické řešení bylo provedeno stavbou víceúčelové komunikace.
4) Cyklisté & chodci
Pokud cyklostezka slouží i chodcům, pokládá se v intravilánu obcí středem navigační pás pro nevidomé a slabozraké.
5) Cyklisté & chodci / in-linisté – možnost nízkonákladových staveb
U navrhované cyklostezky se předpokládá především rekreační využití – předpoklad nízké intenzity provozu a požadavek investora na užití netuhé vozovky (konkrétně upřednostňuje konstrukci mlatu). Vstupními podmínkami je rovněž občasný pojezd zemědělskou technikou a možné sloučení s hipostezkou.
6) Chodci & cyklisté - účelová komunikace/lesní a polní cesta, neznačené cesty, pěšiny
Komunikace není prioritně budována (rekonstruována) pro cyklistiku, ale její realizací dojde rovněž k vytvoření bezpečné cyklotrasy, Jedná se o výstavbu či údržbu stávajících účelových komunikací (polní a lesní cesty). Cyklotrasy tak využívají stávající sítě cest. Na těchto trasách musí cyklista dbát na bezpečnost chodců.
7) Moderní technologie = levnější stavby
Tato moderní technologie pro výstavbu a zpevnění cest, stezek a cyklostezek funguje na principu recyklace původního materiálu, do něhož se přidává cement a stabilizační prostředek GLORIT. Výsledkem je velmi pevná a odolná vrstva (cca 20÷25 cm tloušťky), která skvěle odolává mrazu i značnému zatížení. Cesty upravené touto technologií mají charakter zpevněné cesty z minerálního betonu. GLORIT je stabilizační prostředek na bázi solí v práškové formě; byl vyvinut v Japonsku a úspěšně se používá více než 15 let.

TECHNOLOGIE KONSTRUKCÍ CYKLISTICKÝCH TRAS A KOMUNIKACÍ
1) Standardní asfaltový (živičný) povrch a to ve třech variantách -
asfaltový beton AB, obalované kamenivo OK a barevné asfaltové směsi.
Příkladem jsou pozemkové úpravy v trase Kroměříž – Hulín, nebo Přerov – Lipník nad Bečvou, či zpevněná polní cesta v k.ú Skřípov.
2) Dlažba - V dnešní době se používají převážně dlažby bez fazety, které se vyrábí speciálně pro tyto a podobné účely - plochy dlážděných cyklostezek jsou zcela hladké a rovné.
Příklady byly vybrány z Olomouce, Plzně, Lutína a Prostějova.
3) Cementobetonový kryt. Tímto způsobem se například stavěla cyklostezka Staré Město – Nedakonice.
4) Ostatní úpravy krytu, jako je kalený štěrk, penetrační makadam PM, asfaltové nátěry, R-materiál, či emulzní kalové zákryty.
5) Nestmelené podkladní vrstvy, které by se měly pohybovat v rozmezí 15–30 cm. Typy nestmelených podkladních vrstev jsou - mechanicky zpevněná zemina, štěrkopísek, štěrkodrť a mechanicky zpevněné kamenivo.

Článěk je výňatkem ze zprávy - Technologie konstrukcí cyklistických tras a komunikací - II etapa (z r.2010)

ZDROJ: http://www.cyklostrategie.cz/file/4-3-technologie-konstrukci-cyklistickych-tras-a-komunikaci